Vypráví se mnoho a mnoho různých příběhů. Příběhů o lásce a zradě, vášni a nenávisti, válkách i obdobích míru a blahobytu. Tyto příběhy jsou přítomné v každém lidském věku. Ale velkých příběhů o kočkách není mnoho.

Ale zkusme se rozpomenout na všechny příběhy o kočkách, zvláště pak o našich milovaných mainských mývalích kočkách a zjistíme, že jich v naší paměti moc nenajdeme.

Takže, začněme...bylo, nebylo... 

Mývalí kočka

Nikdo dnes přesně nedokáže říci, kde se vzal název Coon, tedy mývalí, v pojmenování plemene. Víme jen, že tento název se objevil v druhé polovině 19. století v Maine, USA, kde byly tyto kočky původně nazývány pouze Maine Cats - Mainské kočky. Podobnost s mývalem dala nejspíše tomuto plemeni nejen název, ale stvořila i jednu z legend o jejich původu. Lidé v Maine tehdejší doby se jednoduše domnívali, že tak velká kočka s hustou dlouhou srstí a ocasem tolik podobným mývalovi, je kříženec divokých koček a mývala ( Racoon ). Typický zvuk, který mainské mývalí kočky vydávají, a který je podobný spíše holubímu vrkání, než kočičímu mňoukání, je velmi podobný zvuku který vydávají mladí mývalové. V dnešní době již dokážeme s jistotou říci, že tato teorie nemůže být pravdivá. Z genetického hlediska není možné, aby došlo ke zkřížení mývala a kočky. Ale v romantických představách tehdejší doby v Maine bylo toto možná nejjednodušší vysvětlení původu tak odlišných koček, které po staletí žily na pobřeží Nové Anglie. 

Lynx

Rozšířenou, ale málo pravděpodobnou teorií o možném původu mainské mývalí kočky se stala myšlenka o zkřížení koček z Maine s Rysem ( Lynx ) červeným. Tato teorie vznikla hlavně díky podobnosti hlavy mainských mývalích koček a rysa. Tvar hlavy a očí, posazení a tvar uší, ale hlavně pak štětičky na jejich vrcholku, byly tím, co přivedlo lidi na myšlenku, že mainské mývalí kočky jsou potomky rysů a divokých koček. 

Skogkatt

Další legenda popisující původ plemene se odkazuje až tisíc let zpátky do historie. Již kolem roku 1000 dopluly vikingské lodě do oblasti Severní Ameriky. Vikingové na svých lodích vozili kočky, které sloužili k eliminaci hlodavců a pomáhaly tak chránit zásoby na dlouhých plavbách. A odtud má základ domněnka, že to byli vikingové, kteří přivezli do Severní Ameriky Skogkatt - norskou kočku, jež žila divoce v severských lesích. Tyto kočky se dle legendy následně zkřížily s kočkami v Severní Americe a původní předkové mainských mývalích koček byly na světě. Tuto teorii není možné vyvrátit, ale ani potvrdit. 

Kapitán Coon

Tento lidový příběh zahrnuje kapitána Charlese Coona z Maine. Kapitán Coon byl dle pověstí velkým milovníkem koček a na svých zaoceánských výpravách vozil celou armádu koček různých plemen. Jeho srdci však byla nejblíže dlouhosrstá plemena. Pokaždé, když se kapitán vylodil u břehů, vylodily se s ním i jeho kočky, které se smísily s tamějšími domorodými kočkami. Když se poté objevila někde dlouhosrstá koťata říkalo se jim "Coonovy kočky". Zde se i poukazuje na možný původ přídomku Coon ( mývalí ) v názvu současného plemene. 

Kočky Marie Antoinetty

Příběh o příchodu koček Marie Antoinetty do Maine na lodi kapitána Clougha je jednou z nejznámějších a nejromantičtějších verzí původu mainských mývalích koček.

Marie Antoinetta, poslední francouzská královna a dcera Marie Terezie, byla uvězněna roku 1792 společně se svým manželem, francouzským králem, Ludvíkem XVI., který byl ale po několika měsíčním věznění popraven. Marii Antoinettu stejný osud stihl devět měsíců po smrti jejího manžela. Její nejbližší se však snažili královně pomoci. Spojili se s mainským kapitánem Cloughem, který dlouhé roky obchodně navštěvoval Francii a jehož jméno bylo vážené ve velkých francouzských obchodních domech a požádali jej o pomoc. Společně naplánovali útěk královny do Ameriky. Na loď kapitána Clougha byl naložen královnin majetek, jež její přátelé shromáždili, aby se v daleké cizině cítila lépe a také šest jejích milovaných koček. Perské kočky, turecké angory a norské lesní kočky, které dostala darem od švédského prince. Rodina kapitána Clougha v Maine již připravovala dům, který se měl stát útočištěm tak váženého hosta. Vše bylo připraveno. Kapitán čekal na své lodi na posledního cestujícího, jímž měla být zachráněná královna. Jejich plán však byl vyzrazen a královna byla 16. října 1793 popravena, na dnešním Náměstí svornosti, gilotinou. Kapitán Clough okamžitě odplul z Francie do Maine. Po připlutí do svého domova na ostrově Squam, vyložil z lodi nejen krásně vyřezávaný nábytek, závěsy ze sametu a hedvábí a dokonce i nákladné šaty z brokátu, ale také kočky Marie Antoinetty, které se dle legendy staly předky dnešních mainských mývalích koček. Rodina kapitána Clougha si tento příběh dodnes předává z generace na generaci. 

Zámořské plavby

Asi nejreálnějším vysvětlením je, že předci mainských mývalích koček přišly do Ameriky s prvními osadníky v 17. století a zde se smísily s domorodými kočkami. S rozkvětem námořního obchodu byly později do oblasti Maine přivezeny různé dlouhosrsté kočky z celého světa a došlo tak k dalšímu křížení s již novým domorodým druhem mainských koček. Díky chladnému počasí a oceánskému vzduchu se zde vyvinulo velmi odolné a silné plemeno, nikoliv chovem, ale přírodní selekcí, a toto plemeno mainských dlouhosrstých koček je předkem těch, kterým dnes říkáme mainské mývalí kočky.

Ze skutečnosti se časem stávají příběhy, z příběhů legendy a všechny legendy mohly být kdysi skutečností. Každý z nás si může vybrat, kterému příběhu uvěří a zda ho zláká romantická představa královniných koček a nebo spojení divokých lesních koček se zcela jiným druhem. Divoké mainské kočky mohou v dnešní době být nahrazovány již registrovanými liniemi a dlouhé roky chovanými kočkami, ale jejich původ a legendy sahají daleko do historie. Jejich historické kořeny v Maine jsou tak silné, jako ony samotné.

© Zdeněk Soukup

Zdroje:

https://cfa.org/Breeds/BreedsKthruR/MaineCoon/MCArticle.aspx

https://maine-cooncat.com/legends.html

https://mainecoonadoptions.com/whats-a-maine-coon/